V pokoji mu už dohořela poslední svíčka. Paní v krámě měla zavřeno, nemohl koupit novou.
Stejně tak jako si nemohl koupit nové pocity.
Dívá se ven. Zima, chlad a mráz se pomalu prodírají a zabíjejí teplo pokoje. Gramofón hrál ještě ráno džez, teď svět pohltilo ticho.
Smutný milenec, nazývaný "lovec velryb" otevírá okno a leze na římsu. Všude kolem vidí ty oči, cítí tu vůni. Miluje ji. Nikdy ji to neřekl. Nemohl zabil by ji.
Vzpomínka na její nahá záda, bílou tvář, hluboké oči. Takové jaké jsou popisovány v slavných a taky neznámých básních. Zavřel oči, krok do prázdna. Za celý život jeho první.
A taky poslední.
Velryby zaúpěly.
Žádné komentáře:
Okomentovat