Zakouřené kavárny.
Lidi s deštníky v dnech kdy to nejméně čekáte.
Ráda bych sedávala navždy
na té římse v Pražském bytě.
Vůně makronek
hned po ránu, vane přes otevřený balkón
a vítr pohrávající si se záclonou.
bílou a průsvitnou
jako já
všechno zapadá i dopis, který ti potají píšu
Jsem v Paříži.
(u tebe asi je to tím že si ten dopis nikdy nedostal)
Vím, že nikdy nebudu ta osudová, ta ke které se budeš vracet
jako Napoleon po bitvě.
Ruka klesá podél dveří dolů.
Odcházím
Bez zaklepání.
S kufrem plných dopisů.
úplne si viem každý moment predstaviť :)
OdpovědětVymazat