Děsivý a bez focení.
Můj foťák vlastně neviděl světlo světa už delší dobu.
Všechno je stejné a přeci jiné. Kapky deště, kterých je na moravě víc než dost, buší o střechu nade dveřmi. A já si s nimi večer před usnutím zpívám. Lidé při každém zbrklém zastavení MHD, jakoby zatancovali (a je super mít k tomu puštěnou hudbu.
*fotky obsahují jen dění tohoto týdne
** nový kaktus Alfons, John a Monology které nadevše miliju
zapadlo do stmievania, do pršania, s ľahkosťou (či tiažou?) havranieho pierka /..škoda prvej foto, že je taká malá? takto do nej nevleziem, okúpala by som sa v rieke spolu s dažďom. Ak to je teda rieka, možno lúka, neprezraď.
OdpovědětVymazat