you are in ruins.

Nemůžeš jen sedět, upřednostňovat životy ostatních a říkat tomu láska. 

nevím co napsat (awww.) tak napíšu co mě napadá:
nikdy asi nepochopím matiku, co je to za způsoby myslet si že když nepozdravím nemám zájem se bavit,
jako malá jsem se ráda dívala na animáky jako ostatní, jenže oni z toho vyrostli já ne,
nepodlízám ti jako ostatní, všiml sis?
lidi jsou totálně vypatlaní
moje kresby nejsou roztomilé a už vůbec mi nejsou podobné
ano, rozmažeme si řasenku vyfotíme se at všichni vidí jak máme hrozný život, to chce hodně odvahy tleskám!
zamilovala jsem se do Green day originalita je v hajzlu, ještě spláchnout
a tuhle sračku ukončím něčím děsně romantickým a chytrým
you are in ruins.
*fotky focené včera v ateliéru, předem píšu že sem si zablokovala pravé tlačítko takže se o nic nesnašte, my víme že se vám ty fotky libí

Láska? To je něco jako...znáte tu ranní mlhu, když se probudíte než výjde slunce? Trvá jen chvilku a pak se vypaří. Láska je prostě mlha, která se vypaří s prvním zábleskem reality.

Lidi vůbec nemají smysl pro humor, proč se všichni berou tak zkurveně vážně.

Někdy mám pocit, že všichni žijeme v nějakým filmu. Víme, co říkat, kam jít, jak se chovat, akorát tu není žádná kamera. Ale nikdy se z toho filmu nedostaneme. A je to mizernej film.

Svět patří těm, co se neposerou.

TWITTER > sračkytevtomšedemsvetru

INSTA > poslednífotkazbyteksihledej

TUMBLR > doklubuvítávásmyšákmickeymouse